|
|
Britain's Relations with Germany in the 1930s
HEMR, Adam
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy Velké Británie a Německa ve třicátých letech dvacátého století. Snaží se postihnout politický vývoj od konce První světové války až po vypuknutí Druhé světové války, přičemž věnuje hlavní pozornost politice appeasementu; důvodům jejího vzniku a jejímu hlavnímu představiteli Nevillu Chamberlainovi. Zároveň si klade za cíl osvětlit i důvody neúspěchu jak Nevilla Chamberlaina, tak jeho politiky. Ve svém závěru se práce pokouší o obhajobu appeasementu i jeho hlavního reprezentanta.
|
|
| |
|
|
"Special relationship" v období před 2. světovou válkou?
Bayer, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se popisuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií v období před druhou světovou válkou s důrazem na období meziválečné. Obě anglofonní země byly od dob války o nezávislost byli v nějakém elementárním spojení, které se rozvinulo až v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta a posléze jeho soujmenovce a vzdáleného příbuzného Franklina D. Roosevelta. Nicméně úzkou spolupráci, jako tomu bylo po vypuknutí 2. světové války a po dobu Studené války se spíše nejednalo a vztahy nebyly vždy ideální. Co se však nikdy nevytratilo byla vzájemná snaha vést diskusi i přes skoro až někdy nepřátelské vztahy. Cílem práce bylo prozkoumání oněch nesnadných vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy a ukázat, jak se vzájemné vztahy měnily a postupem času své osudy spojovaly.
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
| |
|
|
Vliv programu New Deal na nezaměstnanost ve 30. letech 20. století
Šíma, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu programu New Deal na nezaměstnanost v USA ve 30. letech 20. století. New Deal byl souborem opatření reagujících na následky Velké hospodářské krize, který jako svůj volební program vytvořil Franklin Delano Roosevelt se svým poradním týmem Brain Trust. Práce nejprve zjišťuje, jaké jsou pro stanovený cíl nejvhodnější odhady míry nezaměstnanosti. Následně se věnuje analýze nezaměstnanosti na celostátní i regionální úrovni a dochází ke zjištění, že změny míry nezaměstnanosti přímo reagovaly na programy veřejných prací. Blíže se pak zaměřuje na region South Atlantic a zkoumá příčiny jeho velkého zvýšení zaměstnanosti v letech 1929-1940. Na to navazuje případová studie vlivu New Dealu na Afroameričany v tomto regionu. V této problematice dochází práce k závěru, že vzrůstající zaměstnanost ve 30. letech se na černosšské obyvatelstvo nevztahovala. Vliv New Dealu se tedy značně lišil v jednotlivých amerických regionech i s ohledem na demografické skupiny obyvatel.
|
|
|
Cesta z hospodářské krize 1933-1938 - srovnání případů USA a Německo
Novotný, Lukáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací vývoje přístupu USA a Německa k řešení následků Velké hospodářské krize jak z hlediska ekonomického, tak politického. Práce zkoumá vliv politického zřízení na podobu implementovaných opatření. Práce taktéž analyzuje úspěšnost přijatých opatření. Práce se soustředí na pět klíčových ekonomických segmentů. Konkrétně se jedná o nezaměstnanost, průmyslovou výrobu, mezinárodní obchod, zemědělství a měnovou politiku. Cílem práce je popsat vývoj přístupu USA a Německa k Velké hospodářské krizi mezi lety 1933-1938.
|
|
| |
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Vliv programu New Deal na nezaměstnanost ve 30. letech 20. století
Šíma, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu programu New Deal na nezaměstnanost v USA ve 30. letech 20. století. New Deal byl souborem opatření reagujících na následky Velké hospodářské krize, který jako svůj volební program vytvořil Franklin Delano Roosevelt se svým poradním týmem Brain Trust. Práce nejprve zjišťuje, jaké jsou pro stanovený cíl nejvhodnější odhady míry nezaměstnanosti. Následně se věnuje analýze nezaměstnanosti na celostátní i regionální úrovni a dochází ke zjištění, že změny míry nezaměstnanosti přímo reagovaly na programy veřejných prací. Blíže se pak zaměřuje na region South Atlantic a zkoumá příčiny jeho velkého zvýšení zaměstnanosti v letech 1929-1940. Na to navazuje případová studie vlivu New Dealu na Afroameričany v tomto regionu. V této problematice dochází práce k závěru, že vzrůstající zaměstnanost ve 30. letech se na černosšské obyvatelstvo nevztahovala. Vliv New Dealu se tedy značně lišil v jednotlivých amerických regionech i s ohledem na demografické skupiny obyvatel.
|
host ::
RSS.